Když se v nějaké budově usídlí mravenci, je to nepříjemné. Ne proto, že by snad hlučeli jako nějací nepřizpůsobiví spoluobčané, nebo že by se projevovali tak, jak se takzvaní sociálně slabí sousedé někdy projevují, ale proto, že dokážou ničit majetek a být na obtíž jiným způsobem. Takoví mravenci si tu totiž samozřejmě staví své vlastní bydliště, své mraveniště, ve kterém se neustále množí, při tom současně ničí některé materiály, ze kterých je postavena budova, v níž se uchytili, nebo její vybavení, vrhají se ochotně na zde uskladněné potraviny, a když na to přijde, napadnou klidně i člověka, který zde bydlí, a ač nebývají při své velikosti a síle lidskému životu nebezpeční, jsou pro nás jejich kousnutí nepříjemná.

My lidé tedy nemáme důvod mít u sebe mravence rádi. V přírodě se s nimi smíříme, tam pro nás nepředstavují problém, ale doma je nemůžeme chtít. A když se k nám přece jenom nastěhují? Pak se jich logicky toužíme co nejrychleji zbavit. A to pokud možno definitivně. A co děláme? V první řadě si obvykle kupujeme nějaké spreje nebo pasti, jimiž se snažíme mravence zlikvidovat. A můžeme v tom být úspěšní. Ale jisté to přece jenom není, protože i mravenci chtějí žít, a tak se pokusům o jejich vyhubení pokoušejí unikat. A to někdy úspěšně.

A když tedy jako amatéři při hubení mravenců selžeme, zbavíme se jich už jedině tehdy, když oslovíme profesionální deratizační firmu. Když se totiž pustí taková odborná firma do deratizace mravenci už nemají šanci. A my se jich konečně zbavíme. A kdo někdy mravence u sebe doma nebo v nějakém jiném objektu zažil, ten potvrdí, že je vyhubení takových mravenců důvod k oddechnutí si. Bez nich je bydlení daleko lepší než s nimi. A protože se mravenci zřejmě nikdy nenaučí žít tak, aby nám nevadili, bude vždy potřeba je hubit. Čehož se s profesionální pomocí dosáhne nejlépe.