Jde především o rodinu, hlavně rodiče, kteří velmi rádi mudrují dětem do jejich stylu bydlení. Je to to největší zlo, co může být. Znám spousty lidí včetně sebe, kterým se byt jejich dětí nelíbí, ale nekritizují to, protože to není jejich věc. Žijí tam oni a ne rodiče. Zařizování bytu je vůbec ošemetná záležitost. Každý chce, aby to bylo moderní a hezké. A také funkční, kupodivu. Jenže jak to udělat. Copak my víme, co se v cizině uznává jako moderní a co ještě ne. Nebo co je už dávno zasuté v propadlišti dějin? Velmi jednoduché zařizování bytu měl můj přítel, který jej zpočátku zařídil tím, co mu, kdo dal, neb po rozvodu přišel o všechno.
No, přišel, nechal všechno bývalé ženě a dětem. Takže jeho byt byl podle fotografií velmi zajímavý a pak už jen přidával různé kusy nábytku. Mně řekl, že ho nějaká móda absolutně nezajímá a že potřebuje nábytek pevný a prostorný. Zbytek je mu naprosto fuk. Takže jeho byt se dá považovat za hodně roztodivný, ale jemu to vyhovuje. Moderní mladí lidé by se s tím však asi nespokojili, protože oni chtějí, jak výše již psáno, zařízení moderní a hezké. Jenže jsme opět u toho, jak to zařídit, aby taky takové bylo.
Sami to asi nezvládnou, protože jistě nesledují, co je ve světě moderního interiéru v současnosti nejvíce nabízeno a také prodáváno. Na to musí být někdo, kdo to má třeba i v popisu práce. Například takový bytový designér Praha by to rozhodně vědět měl a také ví. Má na to patřičné vzdělání, školy absolvované v cizině a naprosto dokonalý přehled o situaci v moderním bydlení. Toho nesmí nic překvapit ani nic zaskočit. Musí přesně vědět, jak zákazníkovi co nejlépe vyhovět a vše co bude zařizovat musí podřídit jeho přání. A tak společným úsilím dosáhnou toho, že je pak byt v tom nejmodernějším duchu a jeho majitel se nemusí za svůj bytový interiér stydět.