Dnes by to asi nefungovalo. I když je pravdou, že člověk se umí přizpůsobit naprosto všemu. Takže i zde by se možná uplatnil. Jenže, dokážete si to představit? Možná tak ještě pokud by se platilo drobnými výrobky, korálky, šperky nebo tak. Ale co kdybyste chtěli jet třeba tramvají a museli jste zaplatit například teletem. Aha? A co kdyby jelo deset lidí a všichni platili zvířectvem. Kdo jede dvě zastávky, morčetem, pět zastávek králík, více zastávek než pět tele. Měsíčník by pak přišel bratru na jednu krávu, pro děti jen půlku. Jak by to řešili v předprodeji? To by byla pokladna větší, než samotný předprodej, protože co kdyby platilo měsíčník třeba sto lidí.
Nebo tisícovka a něco. Uffff. Budka s jízdenkami by se pak mohla nazývati třeba „U smradlavé jízdenky“, nebo tak nějak. Ale, nyní mám takový neodbytný pocit, že jsem drobátko utekl od tématu. I když, asi moc ne. Peníze jsou tedy takovým ekvivalentem krávy, či jiného zvířete a starat se o ně je o mnohem méně náročné. Prostě je strčíte do kapsy, což s krávou nejde, ani kdybyste se věšeli za uši. Snad tak ještě to morče… Peníze, a to například papírové jsou skladné a nepotřebují žrát, takže také nic nevylučují. A když jich máte hodně, nemusíte si dělat nějaké moc velké starosti, což je prima. Jenže, kdy jich má člověk dost?
Jinak to bude u somráka, kterému většinou stačí nějaký ten obolus na lahvinku rumu či vodky. Té nejlevnější, prosím. Jinak však na tomu bude člověk, který touží například po vlastním bydlení. Ten si bude muset půjčit, protože tolik peněz asi nemá a tím pádem bude muset najít někoho, kdo mu půjčí. Kamarádi to asi nebudu, takže to bude americká nebankovní hypotéka. Ta jediná to celé zachrání a vyřeší, a to i tehdy, pokud nemá klient tak vysoký příjem, který byl jinde požadován. Zde to jde i bez toho, že by musel žadatel dělat poslance.